Výlet do České televize

Napsal/a: 
František Martan

 

Na sedmnáctý leden byla naplánována exkurze do České televize v Praze. Protože jsme se na výlet hodně těšili, byla krátce před sedmou hodinou celá naše třída nastoupena před školou a společně s ředitelem  školy Ing. Lubomírem Pichlerem a učitelem odborného výcviku panem Danielem Tomáškem vydali na cestu.

 

V České televizi jsme se z bezpečnostních důvodů museli identifikovat na recepci. Po prokázání totožnosti jsme krátce čekali na pana Rybáčka, který nás měl celou televizí provést. Nejprve jsme zavítali na odbavovací pracoviště, kde se signál z jednotlivých režií přepíná podle aktuálního programu. Měli jsme štěstí, a tak jsme mohli celý princip vidět v praxi na programu ČT 24. Když dobíhaly titulky ranního pořadu Studio 6, pracovník ČT jen stiskl klávesu enter a místo zaběru na studio běžela ve vysílání grafika, potom upoutávka na nějaký pořad a nakonec aktuální čas, který se zobrazuje před zprávami. Během toho stihl pracovník ještě přes mikrofon domluvit, že jedna z režií bude mít svůj prostor ve vysílání od 10:00. Když se na obrazovce ukázalo 10 hodin, skutečně se celý playlist zastavil a další záběry už mířily z režie. Odbavovacích pracovišť mají v České televizi celkem šest –  jedno pro každý program a jedno rezervní. Šest odbavovacích pracovišť je v ČT od roku 2008 a při tvorbě se myslelo na metodu, kterou pracovníci televize nazvali jako ŠHS (škatulata, hýbejte se), tudíž může jakékoliv pracoviště odbavovat jakýkoliv televizní kanál. V případě poruchy lze obnovit vysílání do pěti minut, a to buď bez žádného nebo jen minimálního přepojování kabelů. Pro porovnání nám bylo ještě řečeno, že před přestavbou v roce 2008 to bylo mnohem složitější a obnovit vysílání bylo možné do hodiny. Po důkladné prohlídce celého pracoviště jsme šli dál. Naše kroky vedly do místnosti, kde se spojovaly všechny důležité kabely. V této místnosti jsme viděli, kudy vlastně signál prochází a na displeji jsme si mohli prohlédnout odezvu jednotlivých kanálů – zpoždění mezi odvysíláním a příjmem v klasickém a v HD rozlišení. Pan Rybáček nám dokonce i odkryl podlahu, abychom viděli, kolik kabelů je pod ní a bylo jich opravdu dost. Když jsme si všechno důkladně prohlédli a zeptali se na několik otázek, vydali jsme se do režie jednoho ze studií. Tady zrovna na obrazovkách mluvil pan Háma a gratuloval soutěžícímu, že uhádl otázku v soutěži Kde domov můj. Následovala další režie, kde byla pro změnu na obrazovkách paní Bohdalová a ptala se jednoho z pracovníků, kam jí zmizela dekorace na stolku. Vedle režie bylo i zvukové pracoviště, které jsme si také důkladně prohlédli. Naše další kroky nás dovedly do režie, odkud se zrovna vysílaly zprávy ČT 24, a dost nás překvapilo, že pracovníci zvládali vysílání úplně v pohodě. Následovala návštěva redakce počasí, kde nás uvítal pan Borovička, který se zrovna učil text do vysílání nazpaměť a později nám ukázal i profesionální software, se kterým pracují. Potom jsme šli do zpravodajského newsroomu, odkud jsme zpoza skla mohli pozorovat moderátorku během reportáže. A když se celá naše třída pěkně vedle sebe vyskládala za sklo, abychom se objevili ve vysílání, pan Rybáček nám řekl, že už musíme jít, abychom nepřekáželi v záběru. Sice trochu zklamaní, ale i tak jsme pokračovali dál. Následovalo studio 6, odkud je vysílán stejnojmenný pořad. Studio mi na obrazovce připadalo mnohem větší, než je ve skutečnosti. Když jsme se blížili ke studiu ČT Sport, potkali jsme paní, kterou můžete vidět vždycky v rohu obrazovky tlumočit program do znakové řeči. Na závěr jsme dorazili do studia ČT Sport, které vypadá opravdu pěkně jak na obrazovce, tak ve skutečnosti. Tím naše prohlídka po České televizi skončila. My, jsme si odnesli spoustu zážitků a dozvěděli jsme se nové informace o fungování televize. Naši náladu navíc zlepšila i pozdější návštěva prodejny s audio technikou, kde jsme se rozhlíželi po nové technice do školního internetového rádia Epigon. Navíc jsme si mohli vystavené zboží i vyzkoušet, a tím si rozšířit vědomosti o audio technice. Celá exkurze se nám moc líbila a těšíme se na další.

 

Napsal: František Martan (ME3)